Jak skladovat chléb a proč plesniví

Chléb by se měl uchovávat ideálně zabalený v čistých LNĚNÝCH utěrkách. Jak už množné číslo naznačuje, tak alespoň
ve dvou. Len má své specifické a jiným vláknem nezaměnitelné vlastnosti i schopnosti. Nejlépe fungují staré utěrky
po babičkách. Ty ještě nebyly tolik chemicky upravovány a i gramáž byla většinou poctivá.

Pokud Vám jde například jen o jeden či dva dny, tak lze uchovávat i v papírovém pytlíku, ve kterém jej koupíte. Ovšem počítejte s tím, že chleba velmi rychle vyschne.

Jestli ani papírový pytlík není k mání, je možno po kratší čas chléb uchovat i položený odkrojenou stranou na, ideálně dřevěném, prkénku. Dobře vypečená kůrka u řemeslných chlebů zabraňuje příliš rychlému vysychání chleba.

Za to vyloženě nevhodné je uchovávání v igelitovém pytlíku, plastových dózách, či jiném malém a neprodyšném prostoru. Voskované pytlíky jsou téměř plnohodnotnou náhradou za igelit a funkční membrány do bundy či bot,
chléb si s nimi neporadí. Ani tyto varianty nejsou vhodné, byť úmysl byl dobrý.

Chléb potřebuje přirozeně a pomalu vysychat. A právě k tomu slouží dobře vypečená kůrka.

Čím více budete bránit odpařování, tím rychleji se bude odpařovaná voda ze střídy hromadit v kůrce. Tím kůrka, zcela logicky, změkne a zadržovaná voda urychlí proces plísní a hniloby. Už po 3 hodinách uložených v neprodyšném či méně prodyšném prostředí se v chlebu začne hromadit zadržovaná vlhkost a vznikají právě ony ideální podmínky pro růst plísní. Nejdříve se to pozná na změně chuti, vlhké kůrce a až teprve po několika dnech vystoupá plíseň na povrch chleba, kdy je teprve viditelná.

Přirozeně vysychající chléb nemění vlastnosti chuti, tedy je při vhodném skladování chutný i více než týden. Pokud se však nechcete zaobírat skladováním, je lepší kupovat pouze potřebné množství, než mít chleba týden v igelitu, v němž  hnedle druhý den ztratí svou pravou chuť i strukturu.